Svobodný procesor konečně potkává běžný desktop: Ubuntu oficiálně míří na RISC-V

Celá léta žijeme v poněkud schizofrenním světě. Na svých počítačích instalujeme svobodný systém GNU/Linux, kontrolujeme zdrojové kódy, vyhýbáme se proprietárním pastem velkých korporací a oslavujeme otevřenost – jen abychom to všechno provozovali na procesorech, jejichž vnitřní fungování je střeženo přísněji než státní tajemství.

Ať už jde o tradiční duopol architektur x86 od Intelu a AMD, nebo o licenční svět Armu, v křemíku jsme stále rukojmími cizích patentů a uzavřených mikrokódů. Právě proto komunita kolem svobodného softwaru už roky se zatajeným dechem sleduje RISC-V – otevřenou instrukční sadu, kterou si může implementovat kdokoliv bez placení licenčních poplatků a bez strachu, že mu zítra někdo vypne přívod technologií. Jenže mezi akademickým nadšením a reálným použitím v obýváku zela dlouho hluboká propast.

Od příkazové řádky k plnohodnotné ploše

Až dosud byl život s architekturou RISC-V vyhrazen především technologickým dobrodruhům. Pokud jste si pořídili vývojářskou desku s tímto procesorem, obvykle to znamenalo lovit po fórech komunitní kernely, zápasit s proprietárními zavaděči a v lepším případě se radovat, když na vás z monitoru vykoukl blikající kurzor textové konzole. Canonical sice nabízel serverové a minimální obrazy Ubuntu pro riscv64, ale desktopové prostředí zůstávalo spíše záležitostí pro trpělivé experimentátory, kteří si chtěli vše zkompilovat sami.

To se však nyní zásadně mění. Oficiální desktopové instalátory Ubuntu s architekturou riscv64 přinášejí přesně to, co svět otevřeného hardwaru potřeboval: předvídatelnost a pohodlí. Místo nekonečného laborování jednoduše stáhnete ISO obraz, nahrajete jej na médium a nastartujete grafické prostředí, které znáte z běžného PC.

Tento posun je testován například na deskách postavených kolem procesorů SpacemiT K3, kde vývojáři ladí grafickou akceleraci i celkovou stabilitu systému. Nejde o pouhé přeložení několika balíčků, ale o plnohodnotnou integraci včetně moderního instalátoru a grafického subsystému Wayland. Vidět plnohodnotný GNOME desktop běžící na procesoru bez licenčního chomoutu je pro každého zastánce svobodného software malý svátek.

Výkon zatím netrhá rekordy, ale o to tu nejde

Nalijme si čistého vína: pokud očekáváte, že na levné desce s RISC-V zítra sestříháte 4K video v Kdenlive nebo plynule rozběhnete náročné 3D aplikace, realita vás rychle uzemní. Současné dostupné procesory této architektury výkonově zaostávají za moderními čipy od Applu, Qualcommu i tradičních výrobců x86. Někdy narazíte na zadrhávání v prohlížeči, jindy na ne zcela dotaženou hardwarovou akceleraci videa.

Kritizovat však RISC-V za to, že dnes nepodává stejný hrubý výkon jako platformy vyvíjené čtyřicet let za miliardy dolarů, znamená zcela minout podstatu věci. Tady nejde o benchmarky. Jde o technologickou suverenitu.

Před deseti lety byl plnohodnotný desktop na otevřeném křemíku pouhým snem několika málo nadšenců z akademické sféry. Dnes máme oficiální podporu od jedné z nejrozšířenějších distribucí světa. Jakmile je vyřešená softwarová platforma a instalace se stane triviální záležitostí, otevírají se dveře pro výrobce hardwaru, aby dodávali výkonnější čipy s vědomím, že pro ně existuje připravený a funkční ekosystém. První velký krok máme za sebou a cesta k plně svobodnému počítači od tranzistoru po webový prohlížeč je zase o kus reálnější.