Proč letos musíte vidět Londýn: Město, kde kultura nebolí peněženku
Cestování pro mě nikdy nebylo o tom, abych si odškrtával položky na seznamu povinných památek. Vždycky mě víc bavilo nasávat atmosféru místa, sedět v zapadlé kavárně a sledovat cvrkot, nebo se nechat překvapit něčím, co v průvodcích nenajdete. Proto mě vlastně ani nepřekvapilo, když se v nedávném celosvětovém žebříčku na první příčce kulturních metropolí objevil právě Londýn. Podle ankety magazínu Time Out, které se zúčastnily tisíce lidí, je to totiž právě britská metropole, kde to letos kulturně žije nejvíc.
Když se řekne Londýn, spousta lidí si představí červené autobusy, Big Ben a věčně zamračenou oblohu. Jenže Londýn je mnohem víc než jen kulisa pro fotky na sociální sítě. Je to organismus, který dýchá historií, uměním a neuvěřitelnou energií. A co je na tom nejlepší? Ta nejpůsobivější část jeho kultury je pro nás, běžné smrtelníky, přístupná úplně zadarmo. To je věc, kterou jinde ve světě v takovém měřítku prostě nenajdete. Zatímco v Paříži nebo New Yorku necháte za vstup do galerie polovinu denního rozpočtu, v Londýně vám stačí jen chuť objevovat.
Londýnská muzea jako brána do jiných světů
Vzpomínám si na svou první návštěvu British Museum. Stál jsem tam pod tou obrovskou prosklenou střechou a cítil se úplně malinký. Není to jen budova plná starých věcí – je to v podstatě archiv lidstva. Můžete tam strávit celý den, prohlížet si Rosettskou desku nebo egyptské mumie, a nikdo po vás nebude chtít ani libru. To je ta svoboda, o které mluvím. Můžete tam jít na deset minut, podívat se na jednu jedinou věc, která vás zajímá, a pak zase odejít. Žádný stres z toho, že musíte „vychodit“ drahou vstupenku.
Podobně to funguje i ve Victoria and Albert Museum. Pokud máte rádi design, módu nebo architekturu, tohle místo je pro vás ráj. Je to tam tak obrovské a členité, že se v tom člověk milerád ztratí. A přesně to je ten styl poznávání, který mě baví. Neplánovat, jen tak procházet sály a nechat se vést tím, co vám zrovna padne do oka. Londýn letos vyhrál právě proto, že tuhle dostupnost kombinuje s neuvěřitelnou kvalitou. Nejsou to žádná muzea druhé kategorie, jsou to ty nejlepší instituce na světě.
Umění, které potkáte přímo na ulici
Kultura v Londýně ale nekončí u dveří galerijních budov. To, co dělá tohle město výjimečným, je jeho ulice. Stačí se projít po Southbanku, tedy po jižním břehu Temže. Je to místo, které miluju. Potkáte tam pouliční hudebníky, kteří hrají tak dobře, že by mohli z fleku vyprodat koncertní sály, uvidíte skateboardisty v betonových zákoutích pod Queen Elizabeth Hall a narazíte na antikvární trhy s knížkami přímo pod mostem. Je to syrové, je to živé a je to neustále v pohybu.
Pokud chcete zažít něco trochu víc „edgy“, musíte vyrazit do Shoreditche nebo na Brick Lane. Východní Londýn je v podstatě jedna velká galerie pod širým nebem. Street art tam není vandalismus, ale regulérní umělecký směr, který se mění skoro každou noc. Jednou tam vidíte obří mural, a když se tam vrátíte za týden, už tam může být něco úplně jiného. Tohle je ta dynamika, která přilákala tisíce lidí v anketě k tomu, aby Londýn označili za kulturní jedničku. Je to město, které se nebojí experimentovat.
Zážitek, který vás pohltí
Moje srdcovka je ovšem Tate Modern. Ta budova bývalé elektrárny na břehu řeky má v sobě neuvěřitelnou sílu ještě dřív, než vůbec vejdete dovnitř. Obří hala Turbine Hall mě pokaždé dostane svou monumentalitou. Často tam bývají instalace, které jsou interaktivní – můžete si na ně sednout, lehnout nebo jimi procházet. To je přesně to, co mě na moderním pojetí kultury v Londýně baví. Není to upjaté, nikdo na vás nekřičí, abyste se nedotýkali exponátů. Je to o prožitku.
A když už vás umění unaví, kultura se v Londýně plynule přelévá do jídla a pití. Borough Market je pro mě kulturní zážitek sám o sobě. Ta vůně koření, čerstvého pečiva a sýrů z celého světa je opojná. Je to místo, kde se potkávají lidé všech národností a sdílejí radost z dobrých věcí. Protože i gastronomie je kultura, a v Londýně to platí dvojnásob. Stačí si koupit kelímek horkého cideru nebo kousek řemeslného chleba, sednout si na obrubník a jen tak pozorovat ten mumraj kolem. V tu chvíli pochopíte, proč je tohle město letos na vrcholu. Je v něm totiž místo pro každého, ať už hledáte klasické malířství, nebo jen chcete být součástí něčeho většího.

Vybrali jsme pro Vás
- Dvě stě let v hlubinách Třesína: Proč byste letos neměli minout Mladečské jeskyně
- Konec jedné éry: Proč se loučíme s Ubuntu Pastebin po osmnácti letech
- Proč je Windows i přes všechny mouchy nejlepším parťákem pro život
- Kde se schovává smích, když je v hlavě příliš těsno?
- Bitva o přežití na Julisce: Proč je fotbalový chaos fascinující technologickou studií



